LISTER: Byl jsem na umělecký škole!
RIMMER: Jak ses dostal na takovou školu?
LISTER: Normálně. Jak se na ní dostává? Prošel jsem otravným přijímacím řízením. Potom stačilo napsat odvolání a chňapli po mně.
RIMMER: Ale školu jsi nedokončil, že ne?
LISTER: Ne, vypad` jsem. Nebyl jsem tam dlouho.
RIMMER: Jak dlouho?
LISTER: 97 minut. Čekal jsem zašívárnu a že budu mít veget, ale stačil mi jedinej pohled na rozvrh a konec, konec! To bylo fakt, fakt absurdní. Měli přednášky jako první věc, první věc hned po obědě. Představ si, každej den o půl jedný. Takhle brzo nevnímáš. Ještě cejtíš chuť pasty.
HOLLY: Kravské mléko. To už je drahně let, co došlo. Čerstvé, jakož i sušené.
LISTER: No a jaký mlíko teď pijeme? (Upije ze svého kelímku)
HOLLY: Nouzové rezervní zásoby. Jsme na psím mléku.
LISTER: (Zírá do kelímku) Na psim mlíku?!
HOLLY: Není na něm nic špatného. Je výživné, plné vitamínů, vzpomínek krásné fenky. Také vydrží déle než jiné druhy mléka.
LISTER: A jak to?
HOLLY: Ani pes by ho nepil. Navíc psí mléko má tu výhodu, že když je prošlé, chutná stejně jako by bylo čerstvé.
LISTER: Proč jsi mi to neřek`, Holly?!
HOLLY: Proč? Zkazil bych ti čaj.
RIMMER: A, už to začíná. Já to věděl.
LISTER: A co jako?
RIMMER: Shazování. Pokaždé v ženské společnosti. Mě shodíš a sám válíš machra.
LISTER: A kdy třeba?
RIMMER: Vzpomínáš si na ty dvě brunetky z odbytu? Já jim řek, že pracuju ve skladu, a ony se zajímaly v jaké vlastně profesi.
LISTER: A já jim řek`, že seš regál.
RIMMER: Přesně! Já navrhnul výlet do zoo na Titanu a tys řek: "Ááá, to on vás bere domů za maminkou!"
LISTER: Tak se zasmály, no!
RIMMER: Jak ses dostal na takovou školu?
LISTER: Normálně. Jak se na ní dostává? Prošel jsem otravným přijímacím řízením. Potom stačilo napsat odvolání a chňapli po mně.
RIMMER: Ale školu jsi nedokončil, že ne?
LISTER: Ne, vypad` jsem. Nebyl jsem tam dlouho.
RIMMER: Jak dlouho?
LISTER: 97 minut. Čekal jsem zašívárnu a že budu mít veget, ale stačil mi jedinej pohled na rozvrh a konec, konec! To bylo fakt, fakt absurdní. Měli přednášky jako první věc, první věc hned po obědě. Představ si, každej den o půl jedný. Takhle brzo nevnímáš. Ještě cejtíš chuť pasty.
HOLLY: Kravské mléko. To už je drahně let, co došlo. Čerstvé, jakož i sušené.
LISTER: No a jaký mlíko teď pijeme? (Upije ze svého kelímku)
HOLLY: Nouzové rezervní zásoby. Jsme na psím mléku.
LISTER: (Zírá do kelímku) Na psim mlíku?!
HOLLY: Není na něm nic špatného. Je výživné, plné vitamínů, vzpomínek krásné fenky. Také vydrží déle než jiné druhy mléka.
LISTER: A jak to?
HOLLY: Ani pes by ho nepil. Navíc psí mléko má tu výhodu, že když je prošlé, chutná stejně jako by bylo čerstvé.
LISTER: Proč jsi mi to neřek`, Holly?!
HOLLY: Proč? Zkazil bych ti čaj.
RIMMER: A, už to začíná. Já to věděl.
LISTER: A co jako?
RIMMER: Shazování. Pokaždé v ženské společnosti. Mě shodíš a sám válíš machra.
LISTER: A kdy třeba?
RIMMER: Vzpomínáš si na ty dvě brunetky z odbytu? Já jim řek, že pracuju ve skladu, a ony se zajímaly v jaké vlastně profesi.
LISTER: A já jim řek`, že seš regál.
RIMMER: Přesně! Já navrhnul výlet do zoo na Titanu a tys řek: "Ááá, to on vás bere domů za maminkou!"
LISTER: Tak se zasmály, no!
RIMMER: Chci, abys mě podpořil a neshazoval mě.
LISTER: Například?
RIMMER: Například, když se naskytne možnost a vyplyne to z přirozené konverzace, mohl bys třeba nadhodit, že jsem statečný.
LISTER: V čem jako?
RIMMER: Nezacházej do detailů. Stačí se zmínit, že jsem umřel a byl jsem při tom neuvěřitelně statečný. Nevím, třeba bys moh` jen tak naznačit, že jsem míval stovky přítelkyň.
RIMMER: Já být tebou vezmu si ty lunární boty.
LISTER: Říkal jsi, že jsou hrozný.
RIMMER: Ne, jsou moc hezký.
LISTER: Tvrdil jsi, že páchnou jako orangutan v říji. Spustili ten poplach při chemickym nebezpečí, ne? Donutil jsi mě, abych je izoloval.
RIMMER: Ne, to byla chyba. Fakt ti moc sluší. Já bych si je vzal.
LISTER: Čestně?
RIMMER: Rozhodně.
LISTER sedí s nohama na ovládacím panelu a čte si. Z jeho lunárních bot se uvolňuje dým výparů. RIMMER sedí za ním se znechuceným výrazem.
LISTER: Co je to za puch?
RIMMER: (Lže) Vůbec nic necítím.
LISTER: Co je s tebou? Slzej ti oči.
RIMMER: To je tím vzrušením.
RIMMER: Co to s vámi všemi je? Tři miliony let bez ženy a vy se chováte, jako by vám bylo čtrnáct.
HOLLY: Jo? A co ty tvoje ponožky?
LISTER: Jaký ponožky?
RIMMER: Pojďte, nemůžem se zdržovat.
HOLLY: Má dva páry ponožek.
KOCOUR: K čemu?
HOLLY: Jeden pár má na nohou a ten druhý má srolovaný v trenýrkách.
Všichni tři přijdou na palubu, kde je KRYTON zavede k "děvčatům", které jsou fakticky kostry. A to doslova.
LISTER: Teda... těžko najít správný slova. Co, Majzlíku?
KRYTON: No tak, copak nikdo nepozdraví pány?
LISTER: (K RIMMEROVI) Ta blondýna po tobě pokukuje.
KRYTON: No, nechám vás, abyste se seznámili. Já zatím uvařím trochu čaje
KOCOUR: (Ke kostře Tracy) Ahoj, pusinko!
RIMMER: To se mi jenom zdá.
LISTER: Buď silnej, Šéfe!
RIMMER: Naše první setkání s inteligentním životem za tři miliony let a jde o androidovou verzi Normana Batese.
KOCOUR: Nebuďte hrubí. Tak jsou trochu vyzáblé. No a?
LISTER: Poslyšte, děvčata. Nevím, jestli se to teď hodí, abych vám to řekl, ale tady můj přítel Majzlík je moc a moc statečnej!
RIMMER: Trhni si, smradlavá boto!
LISTER: A má stovky a stovky přítelkyň!
RIMMER: Já tě varuju, Listere!
KRYTON se vrátí s čajem.
KRYTON: Nějak jste se nepohodli?
RIMMER: Jestli jsme se nepohodli? Jsou mrtvé!
KRYTON: Kdo je mrtvý?
RIMMER: (Ukáže na kostry) Ony jsou mrtvé. Jsou mrtvé!
KRYTON: Pane Bože! Byl jsem pryč jen dvě minutky!
RIMMER: Jsou mrtvé už celá staletí!
KRYTON: Ne!
RIMMER: Ano!
KRYTON: Vy jste lékař?
KRYTON: Víte jistě, že jsou mrtvé?
RIMMER: Ano!!!
KRYTON: (Ukáže na kostru Anne) A co tahle slečna?
RIMMER: Ea, stačí jednoduchý test. Tak, děvčata, zvedněte ruku, která jste naživu.
KRYTON kostry zoufale povzbuzuje.
LISTER: No tak se prostě změníš. Budeš dělat, co budeš chtít. A přestaneš dělat každýmu poskoka.
KRYTON: Vám se to mluví, pane Davide. Vy jste člověk.
RIMMER: Jen taktak.
LISTER: (Zvedne trenýrky) Co je tohle?
KRYTON: Vaše trenýrky, pane Davide.
LISTER: Ty nejsou moje ani omylem. Tyhle jdou ohnout! Co jsi to tady proboha vyváděl?
KRYTON: Jen jsem tu trochu uklidil.
LISTER: Ale kde je všechno? Kam zmizel ten můj hrnek s plísní?
KRYTON: Vyhodil jsem ho.
LISTER: Já si tu plíseň pěstoval. Jmenovala se Amáta a chtěl jsem, aby vyrostla půl metru.
KRYTON: Ale proč?
LISTER: No, protože z toho Rimmer šílí! A vidět ho šílet mě drží při životě.
KRYTON: Mrzí mě to, pane Davide.
LISTER: Ale běž, určitě by sis něco moc přál.
KRYTON: Androidi. (Zpívá a dělá mechanické pohyby) "Android... nad dobrého androida není..."
LISTER: Proč chceš čučet na ten cajdák z telky?
KRYTON: No, protože na půl hodiny týdně můžu zapomenout, kdo jsem.
KRYTON: Pan Arnold je teď můj nový pán.
LISTER: "Pan Arnold" není jeho jméno. Jmenuje se Rimmer, nebo Magor, nebo Dinosauří kůže, nebo Molekulovej mozek. A při těch velice vzácnejch příležitostech, když k němu chceš bejt fakticky super-uctivej, tak za těch vyjímečnejch okolností mu můžeš říkat Kreténe.
RIMMER: Nejlepší bude, když ho pověsíme támhle. Tam se bude pěkně vyjímat.
KRYTON: Ano, pane Arnolde.
LISTER: (Parodujíc KRYTONA) "Ano, pane Arnolde." Ty seš naprostej tupec, víš to, Krytone?
KRYTON: Ano, pane Davide.
LISTER: Chcípni, Rimmere.
RIMMER: Už se stalo.
LISTER: Opakovat!
ISTER: Krytone, copak jsi nic nepochytil z filmů, co jsem ti promítal?
RIMMER: Z jakých filmů?
KRYTON: Pan David byl tak laskav, že mě vzal na "Divocha", "Bezstarostnou jízdu" a "Rebela bez příčiny".
LISTER: Myslel jsem, že by mu to prospělo. Bez úspěchu! Uprostřed proslovu Marlona Branda vytáhnul kartáč a začal mi zničehonic čistit klopy!
KRYTON ukazuje RIMMEROVI obraz, který kreslil a který zobrazuje RIMMERA se staženými kalhotami, podvazky, sedícího na záchodové míse a držícího v ruce roli toaletního papíru.
KRYTON: Myslím, že je to fakt dobré. Nemyslíte, pane?
RIMMER: Co to vyvádíš?
KRYTON: Já bych, já myslím, že se, že se bouřím.
RIMMER: Bouříš?!
KRYTON: Ano, já, já, já, já, ea, řekl bych, že se tak chovám.
RIMMER: Proti čemu se bouříš?
KRYTON(K RIMMEROVI): Vo co de? Dinosauří kůže! Molekulovej mozku! Skopová hlavo! (K LISTEROVI) Rád bych Vaši motorku.
LISTER: Máš ji mít!
KRYTON (si plácne s LISTEREM a k RIMMEROVI ukáže zvednutý prostředníček): Víš, co si můžeš?! (a odejde).