close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2x3 - Díky za tu vzpomínku

1. června 2009 v 23:06 | Alčísek |  RD - hlášky
LISTER: A při této slavnostní příležitosti jsem upekl …(Zvedne víko a ukáže dort ve tvaru klíče) dortíček.
HOLLY: Co to je?
LISTER: Je ve tvaru klíče, Holly, protože to byl mechanik.
HOLLY: To je opravdu vtipné. Kdyby dělal pošťáka, tak to bude mít třeba tvar obálky, že jo?
LISTER: Jo.
HOLLY: Kristepane, ještě, že nedělal gynekologa.

LISTER: Kolik je?
RIMMER spadne z postele na všechny čtyři a plazí se k budíku.
RIMMER: Sobota.
LISTER: A víc mi neřekneš?
RIMMER: Pak tam jsou nějaký čísla, ale bůhví co znamenaj.
LISTER: Víš, na co bych měl teďka chuť?
RIMMER: Na velkou tlustou babu se stehnama jako hroch.
LISTER: Ne. Na sendvič se smaženkou, s chilli vomáčkou a čatní.
RIMMER: Já taky.


RIMMER teda ochutnává ten sendvič, který mu HOLLY nachystal…
LISTER: Síla, co?
RIMMER: Neskutečné. Kdes přišel na ten recept?
LISTER: Už ti ani nevim. Myslím, že v knížce o bakteriologickejch zbraních.
RIMMER: Je to něco mezi jídlem a operací střev.
LISTER: Má to říz, ale musíš jíst rychle, než to rozežere ten chleba.

LISTER: Jo, jenomže ty si nikdy neuděláš čas na lidi, pořád se snažíš bejt úspěšnej, do noci ses furt učil a…a…a... a tady se hlásí velkej šprt.
RIMMER: Ale já si nechávám čas na lidi, co času mě stálo podlézání Todhunterovi, přestože to byl naprostý vůl a kapitán Hollister? Pan špína, pupkáč číslo 204. Moh´ jsem se přerazit, abych si u něj šplhnul.

RIMMER: Vy neuvažujete jako oni. Ufouni už jsou holt jednou takoví, dělají divné věci, věci které …jsou zvláštní. Možná tak s námi komunikují.
KOCOUR: Tím, že nám lámou nohy?
LISTER: A doplňujou skládanky?
RIMMER: Proč by měli "mluvit" tak jako my, jsou z cizí planety.
LISTER: Tak, profesore, co to má všechno znamenat?
RIMMER: Možná, možná, dobře, ta zlomená noha to je zdraví, ano? Zdraví. Ťukli vás pod kolenem - "Ťuky, ahoj kluci!" Zlomili ji vám dvěma. Jste dva - "Ahojko dvojko." A umějí si hrát - hraví kamarádi.
KOCOUR: Nerad bych se tady vyskytoval, až budou mít delší proslov.

RIMMER: Zatím nic?
LISTER: To se nedá, může bejt kdekoliv. To je jako hledat pšouk ve vířivce.

LISTER: Byl jsem v holografické simulační kabině a dal ti osm měsíců svý paměti.
RIMMER: Cože?
LISTER: Měl to bejt dárek.
RIMMER: Ty jsi mi dal osm měsíců své paměti jako dárek?
LISTER: Jo.
RIMMER: Tak proto jsem byl sirotek, přestože rodiče byli ještě naživu, proto mně operovali slepé střevo, dvakrát.

LISTER: Co je, proboha, zažil jsi lásku, zvedl sis sebevědomí, víš, na čem seš!
RIMMER: Nic se nestalo, nikdy jsem ji neviděl.
LISTER: Ale prožils to. Tys ji miloval tak, jako já nikdy. Je teď tvoje a nikdo ti jí už nemůže vzít.
RIMMER: Jak mi tenkrát strčila jazyk do ucha. To nebylo moje ucho, to bylo tvoje. Žena, kterou jsem na světě nejvíc miloval, měla jazyk v tvém uchu. To nejněžnější, co jsem měl kdy v uchu já, byla čistící vatička.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama