close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

3x2 - Trosečníci

26. června 2009 v 15:24 | Alčísek |  RD - hlášky
RIMMER: Určitě máš všechno?
KRYTON: Jen to nejnutnější. Jídlo a taky lékárničku.
KOCOUR: Jo, já si taky beru jen to nejnutnější. Šestatřicet oblečků a deset takhle velkejch zrcadel.
LISTER: Kocoure, vždyť budeme pryč jenom dvanáct hodin!
KOCOUR: Těch zrcadel je málo?

RIMMER: Jsou to vojevůdci, ty já obdivuji.
LISTER: To je ironie, protože ty seš v podstatě rozenej zbabělec.
RIMMER: Zbabělec?
LISTER: Vzpomínáš si? Miranda, ten vesmírnej mexickej bar, pamatuješ? Když začala ta rvačka, Rimmere, mazal si ze dveří, jako by ti hořela koudel za patama.
RIMMER: To ale byla hospodská rvačka, normální opilecká bitka, přízemní nedůstojná řežba.
LISTER: Kterou jsi začal.
RIMMER: Udělal jsem jednu nesmělou poznámku. Jenom jsem dával dál ten drb, že MacWilliams má úchylné sklony spát s mrtvými. Já ty klepy nevymyslel, jen jsem je tlumočil.
LISTER: Přímo před ním. Vmetls mu to do tváře. Když tam byl s těma svejma vazounama. A hned nato si zdrhneš a mě tam necháš, abych to vyžral.


RIMMER: Řeknu ti něco, co jsem ještě nikdy nikomu neřekl. Když mi bylo patnáct, jel jsem na školní výlet do Makedonie. Tam, kde stával palác Alexandra Velikého. A poprvé za celý svůj život jsem se cítil jako doma. Sem do toho paláce jsem patřil. Za řadu let jsem poznal hypnoterapeuta Donalda. Vyprávěl jsem mu o tom svém pocitu a on mi navrhl, že mně vrátí zpět do minulých životů. Váhal jsem. Ale nakonec jsem na to přistoupil. Vyšlo najevo, že mě můj instinkt nezklamal. V minulém životě jsem žil v Makedonii. Ten palác byl mým domovem. Představ si, co mi řekl. Věř tomu, nebo ne, ale on tvrdil, že ve svém dřívějším životě jsem byl u Alexandra Velikého eunuchem.
LISTER: Chceš něco vědět? Já ti to věřím.
RIMMER: Neříkal, že jsem byl samotný Alexandr Veliký, což jsem chtěl slyšet. Ale tím se všechno vysvětluje. Strávil jsem léta po boku jednoho z největších vojevůdců. Není divu že mám vojnu v krvi.
LISTER: A že tak dobře zpíváš.

LISTER: Je to proto, že seš nešťastnej. Seš nešťastnej z tý svý nudný, monotónní, otrávený existence.
(za ním jde vidět hořící meteorit řítící se přímo na ně, všimne si toho i RIMMER)
LISTER: Hledáš něco, coby bylo trochu, já nevim, vznešenější. Ale teď je důležitý žít pro dnešek. Copak víme, co se stane zejtra, nebo v příštích pěti minutách? Proto je to tak napínavý.
RIMMER ukazuje na meteor, který do nich záhy narazí.

LISTER: Kolik máme jídla?
RIMMER: Je tam půl sáčku rozmáčenejch lupínků, sklenička hořčice, tři vodové suchary, shnilý citron, dvě lahvičky octa a tuba mastičky na dásně.
LISTER: Mastička na dásně.
RIMMER: Našel jsem ji v lékárničce. Je s mentolem a docela dobrá.
LISTER: Je docela dobré, když si ji namažeš na aftu v puse, ale nemůžeš se s ní ládovat.
RIMMER: Možná budeš muset.
LISTER: Nic jinýho jsi nenašel?
RIMMER: Jenom instantní nudle. Jo a v nářadí ještě jednu psí konzervu.
LISTER: No, je jasný, co se bude jíst naposled. Nudle přímo nesnášim.

LISTER: Hrůza co všechno mi tady připomíná jídlo. I tyhle knížky: "Snídaně šampiónů", "Sklenka před večeří", "Balada o smutné kavárně", "Hledání ztraceného času".
RIMMER: "Hledání ztraceného času"? Jak to souvisí s jídlem?
LISTER: Čas, můj čas vyprchá. Vyhladovím!

LISTER: Cokoli! Třeba jak… jak si přišel o poctivost.
RIMMER: O co?
LISTER: Tak začni už!
RIMMER: No, když chceš. To už je hodně dávno, Listere. Byl jsem tak mladý a předčasně vyspělý, že si to ani nepamatuju.

RIMMER: Není o čem vyprávět. V blízkosti žen jsem byl jako ryba na suchu. Ztrácel jsem řeč. Vlastně jsem nebyl na sex nikdy zvlášť vysazený. Zřejmě to bylo tou kapustou, kterou mě krmili ve škole. Ale úplně poprvé, poprvé to bylo s dívkou, kterou jsem poznal na kadetce. Se Sandrou. Dělali jsme to v bratrově autě.
LISTER: A dobrý, jo?
RIMMER: Fantazie! To nemáš ponětí! Bentley V8 kabriolet! Luxusní vybavení. Překrásný stroj, překrásný. A kdy se to stalo tobě?
LISTER: Michelle Fisherová, devátá jamka na obecním golfovém hřišti. Par 4, dogleg doprava, na bunker za greenem.
RIMMER: Tys přišel o panictví na golfovém hřišti? Jak ses moh` opovážit?
LISTER: Nebylo to uprostřed Ryder Cupu. Byla půlnoc.
RIMMER: Kolik ti bylo?
LISTER: Byla tak hezká, a kdyby chtěla, mohla by pracovat jako prodavačka parfémů u Diora. Taková to byla krása.
RIMMER: Kolik ti bylo?
LISTER: Svlíkla si všechno a stála tam přede mnou úplně nahá. Byl jsem tak… tak vzrušenej, že jsem upustil skateboard.
RIMMER: Skateboard? Kolik ti bylo?
LISTER: Dvanáct.
RIMMER: Dvanáct? Ve dvanácti letech?
LISTER: Ano.
RIMMER: Tys přišel o panictví když ti bylo dvanáct?
LISTER: Jo.
RIMMER: Dvanáct? Tos nemohl být řádným členem klubu.

RIMMER: Jediné, co jsem ve dvanácti letech ztratil, byly boty s kompasem a zvířecími stopami na podrážkách. Tlusťoch Roebuck je hodil do septiku za sportovním klubem. Plakal jsem několik týdnů. Byly mi vším. Na sex já neměl ani pomyšlení, když mi bylo dvanáct.
LISTER: Možná proto, že jsi byl dvorní eunuch Alexandra Velikýho.

RIMMER: Je to snadné, viď? Nazdárek Králi Leare, sbohem Macbethe, pápá Hamlete.
LISTER: Četl jsi někdy alespoň jednu z nich?
RIMMER: Viděl jsem "West Side Story", ten western.
LISTER: Přečet jsi aspoň jednu z nich?
RIMMER: Ne až do konce. Ale můžu něco citovat.
LISTER: Tak prosím.
RIMMER: (Nahrbí se a začne) Teď..! (pauza) Víc si nepamatuju.
LISTER: A z čeho to je?
RIMMER: Z "Richarda III.", ty tupče. Ten skvostný monolog na "Teď". "Teď… něco, něco, něco, něco, něco, něco, něco." Takový skvost nelze zapomenout.

(Jídlo dojde a LISTER je nucen sníst psí konzervu)
LISTER: Už chápu proč si psi lížou kulky. Potřebujou tohle nějak zajíst.

LISTER měl spálit svou kytaru, aby se zachránil, jenže to nedokázal, tak obkreslil kytaru na RIMMEROVU truhlu a vyřízl to.
RIMMER: Spálil jsi svou kytaru, chci taky něco obětovat. Spal Armee du Nord! Hoď ji do plamenů! Ať položí život na oltář přátelství... Co je to tady cítit?
LISTER: Co myslíš? Já teda nic necejtím.
RIMMER: Kafrové dřevo. Tvoje kytara byla z kafrového dřeva? Musela mít velkou cenu. Spal mé vojáčky, ať už hoří!

RIMMER: Takže Holly prokličkovala mezi pěti černými dírami?
HOLLY: Ukázalo se, že tam žádné černé díry nejsou.
RIMER: Vždyť jsi je viděla na monitoru!
HOLLY: Nebyly to černé díry.
RIMMER: A co to bylo?
HOLLY: Prach. Pět oblaků hvězdného prachu na scanneru. Víte, problém prachu je v tom, že je černý. A problém scanneru je v tom, že …
RIMMER: Už sklapni!

RIMMER zjistí to o té kytaře a truhle...
RIMMER: Krytone, vem pilku na železo a pojď se mnou!
KRYTON: Co s ní uděláme?
RIMMER: Uděláme Listerovi to, co kdysi udělal mně Alexandr Veliký.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama