Včera jsem byla se "skoro tchýní a skoro tchánem" na "výletě" se spoustou důchodců. Jeden chlápek si původně myslel, že jsme prarodiče a vnučka. Pak si teda řekl, že tak velký věkový rozdíl tam asi nebude, tak se zeptal "A nebo to je maminka?" a ona řekla "Ne, to je nevěsta našeho syna."
Včera jsem měla strašně zvláštní nálady už od rána. Možná je to tím, že mě každou minutou čekal příchod mých dnů. Měla jsem chuť být starší, konečně někam zapadnout a vědět, co bude dál. Dokonce jsem si ráno z nějakého důvodu říkala, jestli bych nebyla radši, kdyby ta menstruace nepřišla (vynechala jsem prášek, tak tam byly nějaké maličké obavy, jestli zákon schválnosti nezvítězí). Představovala jsem si, jak by to všechno asi bylo, kdybych měla mít dítě? Jiné. Možná proto jsem to chtěla, nevím. Nějaké pojítko větší než "skoro" nebo "spolubydlící".
Takže nevěsta je osvětlena. A kamarád?
Asi před měsícem u nás byla návštěva - mámina nejlepší kamarádka a její dcera, která se vrátila po dlouhé době z Anglie, kde studovala a pracovala. Tom se k nám na chvilku stavil beze mě na návštěvu. Ta dcera Toma ještě neviděla, zeptala se mámy, kdo to je. Táta odpověděl jednoduše - "To je Tom od Alči, oni spolu teď žijou." - ona překvapená "Žijou? To je její manžel" a máma to prostě vysvětlila - "Ne, není. Je to její kamarád a bydlí spolu."
Vím, že její slovo "kamarád" znamená tohle, ale i tak - "ne, jsou to jen kamarádi a bydlí spolu."
No, takže nevěsta a kamarád.
heh, to máme podobné, mě zas tomášova mamka nazvala jeho kamarádkou, když se jí kdosi ptal, kdo sem... taky mě to zaskočilo a vůbec nepotěšilo, to snad slovo přítel a přítelkyně podléhají u téhle generace cenzuře stejně jako sex? bože...