Naše milá Hafhaf mě teď v sobotu rozesmála tak, jak už dlouho ne :) ... Oba byli nechutně nechutní, takovým způsobem, že jsem měla chuť jim oběma lištit facku (OK, přiznávám, že jsem neměla fajn den a nepříjemnost těch dvou byla jedna z posledních kapek) ... Ale nakonec se to v dobré obrátilo, stačila jedna jediná věta a já se usmívala po zbytek večera. A k té větě by nedošlo, kdyby rodiče Podpantofláka nebyli tak hodní - mladí totiž ten den nevařili a rodičům se jich zželilo a tak jim řekli, ať si vezmou jejich guláš, že ho bylo dost, ať mají aspoň něco teplého...
Podpantoflák ho tedy ohřál a podal Štěkně opravdu hodně plný talíř ... Ona se na něj podívala tak "zamilovaně", jak to umí opravdu jen ona :), a pronesla "To jako myslíš, že to všechno sním?! Vypadám snad, že mám čtyři žaludky?!" :-)))))
Jak jsem později zjistila, nebyla jsem jediná, kdo jí v duchu kladně odpověděl :)