"Řekl jsem jí Dost! Končím, už na to nemám sílu, odcházím od tebe! Sbalil jsem si pár svých věcí, vyšel z domu a vydal se k autu. Najednou slyším ránu - zastřelila se? Rychle se jdu podívat ... Šampaňské otevřela, svině!"
...
Štěkáčci změnili adresu štěkání :-) ... Štěkají teď ale opravdu dost slušně, Podpantoflák se začíná pomaličku ale jistě pod tím pantoflem cítit nepěkně, asi už mu ten pantofel zapáchá a zjišťuje, že to není úplně ideální. A Štěkně se samozřejmě nelíbí, že se Podpantoflák cuká. Třeba posl. dobou si všiml, že za celou dobu, co jsou spolu, ona pořádně ještě neuvařila atd. Dnes např. byl tak smělý a poprosil ji, aby mu nachystala svačinu, že celý den nejedl. Ona se na něj utrhla, že snad má taky ruky ... A že až si bude chystat, ať samozřejmě nachystá i jí! ... Možná je to jen tím stresem ze stěhování, ale posl. dobou je na něj Štěkna fakt dost škaredá - ptž. se jí nelíbí jeho chování...
Dnes jsme je stěhovali a nebyla nouze o spoustu úsměvných a méně úsměvných chvílí, a když už odjeli pryč, tak se nám všem ulevilo (byli jsme po stěhování všichni na návštěvě u rodičů) a tak nějak jsme začli rekapitulovat, vzpomínat a hlavně pomlouvat :) ... Tchán řekl, jak se posl. dobou hádali u nich, já řekla, jak se posl. dobou hádali u nás atd. ... No a po chvilce tchán podotkl, že prý "Chudáci, ti už musí mít těch ošpic na jazyku z toho, jak je furt meleme ... Ale jak to tak vidím, tak je má všechny beztak jen *Podpantoflák* a *Štěkna* mu ještě nadává, že nedokáže vypláznout jazyk ..."