Já, ty, on, ona, ono ...
21. února 2016 v 20:17 | AlKomentáře
Myslím, žes to měla poprvé správně - "nemyslím si, že měla špatný úmysl" :) ... Já vím, že určitě neměla špatný úmysl, ani netuším, co se stalo. Ale zatím jsem mluvila jen se smutným bráchou, víš jak :) . Kdybych mluvila se smutnou Luckou, zase by to bylo třeba o něčem jiném ... A tohle bylo psané hned poté, co jsem se to dozvěděla... Po prvním rozchodu jsem byla spíš na její straně, protože jsem chápala, proč k tomu došlo.
Těžko říct s těma svatbama. Myslím, že by si ji vzal i teď (pokud myslíš teda Štěkáčky). I za rok. Ale nevím, co bude za rok :)
A spousta lidí se bere už nezamilovaných a stejně jim to nevydrží. Taky nemůžu tvrdit na 100 %, že nám to s T. vydrží a brali jsme se skoro po 5 letech, rozhodně už jsme nebyli zamilovaní tak jako na začátku... Měli jsme vyzkoušené společné bydlení a všechno, co se v dnešní době radí. A kdo ví, co bude. Tím samozřejmě nechci říct, že si myslím, že nám to nevydrží, jen nejsem jeden z těch optimistů, co si myslí, že on má vztah na celý život. Nikdy jsem optimistka nebyla :-).
Na druhou stranu, já si nemyslím u žádného vztahu, že určitě vydrží celý život. Nebo ... Jo, u jednoho jediného vztahu si to myslím - u mé tety se strýcem. Ale kdo ví... (opět platí - to neznamená, že si myslím, že se všechny ty vztahy rozpadnou, jen prostě nejsem ten typ člověka, co věří na věčnost)
A mimochodem - zrovna v posledních několika málo týdnech jsem fakt optimističtější, co se mně a T. týče :D . Ptž. jsme si vyříkali spoustu věcí a je to fajn. Ale stejně nechci tvrdit, že to je na celý život. Jen prostě vím, že ho pořád miluju a že kdyby se náhodou něco pokazilo, tak jsem vděčná za to, co bylo (OK, za většinu :) ) ... Kdybych - k tomu kdysi dávno článku - čekala s dítětem na člověka, u kt. jsem si jistá, že s ním vydržím, tak jsem na 100 % bezdětná. Leda bych si to děcko uhnala v prvních týdnech vztahu :-). A ty víš, jak moc jsem byla zamilovaná do toho divného alkoholika M. :-D
jj, měla jsem to správně, já jsem si to pak po sobě četla a přečetla jsem to špatně :D tak to je dobrá oprava teda :D
chápu, z jedné strany to vždycky vypadá jinak než z druhé, ale už jen proto, že je to brácha, ti ho musí být líto :(
je pravda, že to, že si člověka vezmeš po 2 letech a víc, neznamená, že s ním vydržíš napořád, ale podle mě je to stejnak mnohem větší risk, protože ze začátku si toho člověka hrozně přibarvujeme :D
jinak - četla jsem nedávno zajímavý článek, že manželství a láska nejdou dohromady, že pokud to manželství nemá i jiné důvody, tak je podstatně větší pravděpodobnost, že nevydrží, dřív totiž lidé žili kratší dobu a manželství původně nemělo s láskou moc společného, spíš to bylo výhodné např. majetkově :)
je pravda, že člověk si nikdy nemůže být jistý stálostí svého vztahu, ale to k tomu dítěti - já jsem se ptala v souvislosti s těmi smutnými články o hádkách, nevrlosti a protivnosti... je ale taky dost možné, že by tohle všechno mohlo dítě změnit :))
No kdo ví, jak to s tou opravou bylo :-P :-D ... Je mi bráchy líto, ale tak nemyslím si něco špatného o L., jenom si prostě myslím, že se asi má díky tomu rozchodu lépe - nic ve špatném. Jen prostě - ona rozchod chtěla, on ne :-) . Prý vždycky je jeden, kt. miluje víc...
Po 2 letech a víc ... Oni už spolu taky byli skoro 2 roky :) ale jako úplně nejvíc odvážnými shledávám ty, kteří se berou třeba po třech měsících :-D . To fakt obdivuju :))).
No, manželství a láska podle mě dohromady jdou, ale často se lidi milují a to je to jediné, co je spojuje. Jakože - žádné společné koníčky, názory, zájmy, ... Např. hlupák a chytrá. Nebo naopak. To pak podle mě nemůže nikdy dopadnout dobře :) . Ale brát se bez lásky? To by se podle toho článku mělo...? :)
A k tomu dítěti - to jsem tak nějak tušila :) že jsem tou dobou byla příliš pesimistická a naštvaná a T. taky :)) Ale tak na druhou stranu - články jsem psala jen o těch špatných věcech, většinou v těch nejpesimističtějších náladách :-) Nebylo to až tak příšerně zlé. Uvidíme, co bude. Nevěřím, že se T. otočí o 180 °, ptž. nikdo není dokonalý :) Ale věřím, že to bude o něco lepší. Už teď je to o dost lepší. :) . A nechci to nijak zlehčovat nebo tak, ale myslím, že dítě změní v tomto ohledu hodně věcí - přecejenom, je to něco, co T. chce už asi 7 let :-D
ach né, to je smutné, je mi jich líto obou :( (bráchy, aj lucky) - nevím, jak to bylo u nich s bydlením, ale myslím, že pokud měli kde být, měli s tím hledáním počkat oba... hledat společné bydlení tak krátce po rozchodu, to bych asi nikdy neudělala. Lidem člověk nevidí do hlavy, a pokud nejseš v tom vztahu, tak nikdy nevidíš úplně všechno ani v něm, takže bůh ví, co se stalo - proto je mi opravdu líto obou, protože Lucka působí jako fajn ženská a nemyslím si, že měla špatný úmysl :) podle mě nezáleží na délce toho, jak dlouho byli "navrácení", jde o to, co se stalo, psychika je strašně složitá věc, a pokud Lucka zjistila, že tohle fakt ne, tak je lepší, že nečekala ten rok, kdy by to bylo pro H. mnohem víc nečekané a bolestné :)
jinak - lidé by se prý neměli brát v období zamilovanosti (cca první 2 roky?), pak je kopa rozvodů